Žiju v realitě, která vůbec není v souladu s nastavením mé duše.

Cesta duše - Duše promlouvá skrze genové klíče

Vnímej, co v tobě vyvolává odpor. Hledej řešení ve svém srdci, na to nezná lék žádný doktor.

Dovol si pozorovat veškeré dění, ať Tě strach a obavy druhých neodvedou od Tvého života a snění.

Svět už nikdy nebude, jako dřív. Je třeba jej zcela očistit, aby byl čistý, jako sníh.

Vnitřní tlak vytvořil na srdci emoční plak, láskou k sobě rozpustíš veškerý bolestný mrak.

Není třeba nic vyhladit, ale více prodchnout láskou a pohladit.

Jsou chvíle, kdy víra je to jediné, co máš. Jak moc dobře sám/sama sebe znáš?

Nebe bez mráčku, čisté, jako tvá duše.Nikdy nečekej na lásku,začni ji hledat v sobě.

Nauč se vnímat sebe, milovat každou buňku ve svém těle. Tak poznáš kým jsi a přijmeš vše,..

Vlévá se energie do každé buňky těla.Aby se tvá duše zcela probudila.

Rozjasni svůj život láskou, ne vše, co máš kolem sebe Tě činí šťastnou.

Emoce nezpracované, dlouho potlačované křičí. Ať přestaneš lpět a nadhled máš větší.

Nemůžeš selhat dítě mé, neboť jsi celý svůj život celistvé a v každém okamžiku bytí dokonalé.

Dlouho jsi přehlížela sebe a své potřeby a tím nevážila si vlastní hodnoty.

Kdo jsem Já?Jen Bůh skutečnou pravdu zná, neboť jsem jiskrou z něho stvořená.

Může Tě komunikace s druhými unavovat,protože už nemáš sílu pořád všechno dokola opakovat.

Vše, co se ve Tvém životě děje je pouze hra.

Je tolik světů a dimenzí, kolik si představíš. Pak si uvědomíš, jak málo z toho, co jest víš.

Dovol si pro sebe čas, abys slyšel svůj vnitřní hlas.

Napoj se na síly Země, ať se spojíš s tím, co je uvnitř Tebe.

Učíš se být trpělivá, na sebe i svět více vlídná.

Potlačuješ své vnímání, Tvá duše cítí veliké strádání.

Moc nad vším přemýšlíš,přitom se tak mýlíš,protože svou duši neslyšíš asama sebe nectíš.

I přesto, že energie sílí. Můžeš mít pocit, že ti docházejí síly.

Proč si pořád nákládáš na sebe více,když tím duše i fyzické tělo trpí více.

To, co za nepřijetí považuješ.Je jen to, že se pořád přísně posuzuješ.

Máš možnost vybrat si, co každý den prožiješ.Zda se budeš někým, něčím trápit nebo si vše užiješ.

Záleží, co chceš vidět.Máš volbu přehlížet, vzhlížet, sdílet.

Vyjdi ven a zříš skutečný život, to není pouhý sen. Tam venku není nic, čeho by jsi se měl bát.

Hluboko v každé duši jsou sny, touhy. Nestačí proto mít jenom představy pouhý.

Přátelství a láska se nevylučují,naopak se bezpodmínečně potřebují.

Iluze světa Ti předkládá různé role,které Tě odvádějí od pravé cesty a vytváří nevole.

Dítě mé milované, odpusť mi, že mé životní kroky nebyly v Tvých očích dokonalé.

Celý život ztrácíš čas tím, že nevidíš svou vlastní jedinečnost a zář.

Těžko někdo pochopí vztah mezi námi. Vždyť tys milovala mě a já Tebe mami.

Uvědom si svou jedinečnost, pak nepocítíš vnitřní nespokojenost.

Otevři se více emocím.

Šetři své síly. Nauč se zdravé míry. Dovol si zpomalit a v sobě se ukotvit.

Na konci všeho je začátek, příležitost a počátek.

Zesiluje se uvolňování emočních vrstev, ať srdce vyzařuje více energie světla a lásky do prostoru.

Někdy oddaluješ i to, co je nezbytné. Čekat, že ti s tím někdo pomůže je chybné.

Už jsi dostatečně moudrý/á a dokážeš rozlišit, kdo je upřímný/á a kdo to pouze hraje.

Proč stále chcete bojovat a ostatní si podmiňovat.

Dej si prostor a čas, kdy přestaneš si neustále podmínky klást.

Přestala jsi vidět lásku v sobě.Tak přestali Ti druzí projevovat lásku k Tobě.

Jsi jak na jehlách, uvolni vše, co není ve Tvých vibračních touhách.

Možná cítíš chaos, to je pouze emoční nános.

Můžeš jít na tisíce kurzů, jak být lepší. Nepomůžou ti, pokud to není tvé vnitřní přesvědčení.

Žila jsi delší dobu v nastavení, které Ti bránilo vidět, co láska ve vztahu není.

Proč pořád někam spěcháš? Před čím pořád utíkáš? Návrat k sobě nyní hledáš.

Jsi jak vítr ve větví, ve Tvé volnosti síla tkví. Tak neptej se, jak žít,

Ty stará duše, vše znalá tisíce věků,otáčíš tok energie ke světlu.

Uvědom si svou cestu, svůj správný směr,neboť život se nechová vždy fér.

Jsi nyní pouze hledač pravdy, ale světlem jsi a budeš navždy.

Hranice únosnosti ti ukazují, jak moc jsi v emoční pasti.

Tvůj strach obklop světlem, rozpustí se vše, co je v něm.

Strachy nejsou nikdy Tvé,jsou vždy převzaté.

Co skrze zaslepenost v lásce nevidíš? Čím sebe opíjíš?

Otevírají se kostlivci minulosti,které emočně nemáš zpracované a spouští strachy a zlosti.