Je to smutný, ale musím to napsat. Někteří lidé se chovají ke starším lidem jako k odpadu, který společnosti nemá, co dát. Dneska jsem toho byl svědkem, kdy se parta kluků smála dědovi s taškou, který šel přes přechod. Proč? Pískali na něj a ponižovali ho. Kolikrát vidím babičky, které chodí do obchodu a jediná jejich konverzace za den je s paní pokladní. Někteří mají pocit, že protože naši starší spoluobčané žili v jiné době, této digitální době nerozumí, nepatří do ní a nálepkují jejich názory jako špínu. Propast mezi lidmi se tak prohlubuje, že mají radost, když se někdo, kdo by rád vyjádřil - zesměšní. Neuvědomují si, že silnice, nemocnice, školy a všechny výdobytky dnešní doby jsou tu právě zásluhou lidí, kteří buď obětovali svůj život nebo pracovali tak, aby se jejich děti měli dobře. Často ze starších lidí dělají blázni, kteří přece nechápou tenhle svět a jsou snadno zmanipulovatelní a ovlivnitelní. Nikdo nevnímá, že mají také co světu předat a že váš život nekončí po čtyřicítce. Kdo jiný, ale má zkušenosti, moudrost a skutečné prožitky ze světa než někdo, kdo viděl i odvrácenou stranu světa. Stárnutí není pro sraby. Tělo pomalu vypovídá smlouvu se zdravím, objevují se vrásky, vnitřní síla začne slábnout a mysl se modlí , aby je nepostihlo něco, co je navždy připoutá k samotě. Zkušení lidé nejsou pivaři, kteří remcají u fotbalu. Mají tři přání - aby nezůstali sami, aby je nezradilo zdraví a aby přišel zítřek. Nejsou to odepsané a zoufalé ženy, které už nic nečeká. Jsou to ti, kteří budovali naší budoucnost a blahobyt ve kterém teď žijeme. Jsou to i ti, kteří bojovali za to, že můžeme říkat svoje názory nahlas. Něktěří starší mají strach, že budou lidem na obtíž. Můj status věnuju všem těm, kteří pečujou o lidi, kteří už nikoho nemají. Pečujou o lidi, kteří čekají v poslední stanici v domově důchodců nebo LDNce. Takových lidí si nesmírně vážím. Každý z nás si přeje mít neomezený čas, ale jen u lidí, kteří si něco prožili si člověk uvědomí, jak cenný je každý den. Ten pán na fotce se jmenuje Jirka, miluje auta, rád vypráví vtipy a je plný životních zkušeností a já se od něj neuvěřitelně učím. Jeho chuť k životu je nakažlivá. 🔥Sdílejte, pokud souhlasíte.
RaegoTV
Je to smutný, ale musím to napsat. Někteří lidé se chovají ke starším lidem jako k odpadu, který společnosti nemá, co dát. Dneska jsem toho byl svědkem, kdy se parta kluků smála dědovi s taškou, který šel přes přechod. Proč? Pískali na něj a ponižovali ho. Kolikrát vidím babičky, které chodí do obchodu a jediná jejich konverzace za den je s paní pokladní. Někteří mají pocit, že protože naši starší spoluobčané žili v jiné době, této digitální době nerozumí, nepatří do ní a nálepkují jejich názory jako špínu. Propast mezi lidmi se tak prohlubuje, že mají radost, když se někdo, kdo by rád vyjádřil - zesměšní. Neuvědomují si, že silnice, nemocnice, školy a všechny výdobytky dnešní doby jsou tu právě zásluhou lidí, kteří buď obětovali svůj život nebo pracovali tak, aby se jejich děti měli dobře. Často ze starších lidí dělají blázni, kteří přece nechápou tenhle svět a jsou snadno zmanipulovatelní a ovlivnitelní. Nikdo nevnímá, že mají také co světu předat a že váš život nekončí po čtyřicítce. Kdo jiný, ale má zkušenosti, moudrost a skutečné prožitky ze světa než někdo, kdo viděl i odvrácenou stranu světa. Stárnutí není pro sraby. Tělo pomalu vypovídá smlouvu se zdravím, objevují se vrásky, vnitřní síla začne slábnout a mysl se modlí , aby je nepostihlo něco, co je navždy připoutá k samotě. Zkušení lidé nejsou pivaři, kteří remcají u fotbalu. Mají tři přání - aby nezůstali sami, aby je nezradilo zdraví a aby přišel zítřek. Nejsou to odepsané a zoufalé ženy, které už nic nečeká. Jsou to ti, kteří budovali naší budoucnost a blahobyt ve kterém teď žijeme. Jsou to i ti, kteří bojovali za to, že můžeme říkat svoje názory nahlas. Něktěří starší mají strach, že budou lidem na obtíž. Můj status věnuju všem těm, kteří pečujou o lidi, kteří už nikoho nemají. Pečujou o lidi, kteří čekají v poslední stanici v domově důchodců nebo LDNce. Takových lidí si nesmírně vážím. Každý z nás si přeje mít neomezený čas, ale jen u lidí, kteří si něco prožili si člověk uvědomí, jak cenný je každý den. Ten pán na fotce se jmenuje Jirka, miluje auta, rád vypráví vtipy a je plný životních zkušeností a já se od něj neuvěřitelně učím. Jeho chuť k životu je nakažlivá. 🔥Sdílejte, pokud souhlasíte.
2 months ago | [YT] | 256