Kalda

1 year ago | [YT] | 2

Kalda

1 year ago | [YT] | 0

Kalda

Stvořitel, duše a láska

1 year ago | [YT] | 0

Kalda

1 year ago | [YT] | 0

Kalda

Proč sleduješ moje videa?

1 year ago | [YT] | 2

Kalda

https://www.youtube.com/watch?v=FB_mQ...

1 year ago | [YT] | 0

Kalda

Čau. V tomhle článku se rozepíšu už spíš o praktičtějším využití a mechanice toho, co jsem tu minule popisoval.

Jedná se tedy o to, jak funguje realita zcela objektivně, fixně a univerzálně pro každého, ať už tyto principy a zákony tento jedinec zná, dodrží a bude respektovat nebo ne, mají na něj vliv.

Dál už taky nebudu vysvětlovat, že všechna náboženství, která existují jsou zkomoleniny tohoto učení a právě ony přebraly nebo ukradly tyto principy fungování reality, které jsou zcela skutečné, funkční a prakticky využitelné. Co se učení, které předávám já týče, v žádném případě se nejedná o slepou víru, jak tomu je u náboženství, ale zákonitosti fungování existence, tedy i vesmíru a našich životů, které si může každý sám ověřit a potvrdit nebo vyvrátit tak jejich pravdivost a funkčnost a to logickou, racionální, vědeckou cestou, jejíž završením jsou VÝSLEDKY, ne doživotní modlení se bez jakékoliv zpětné vazby.

Začneme. Bez rozdílu toho kdo jsme, kde jsme a co si myslíme, že jsme, musíme uznat jeden fakt. Existujeme a nevíme, kde jsme se tu vlastně vzali.

Vzhledem k tomu, že jsme nestvořili sebe sama, vesmír a nic v tomto světě kromě toho, že s energií můžeme pracovat (což není stvoření ale pouhé aranžování), nemůžeme energii vytvářet ani ničit (to dokážeme pouze s formou), je jasné, že musí existovat něco nebo někdo (věřící by použili terminologii "Bůh"), kdo nebo co stvořilo nás a tento svět, tedy posloupnost určitých zákonitostí, které někde nutně musí mít počátek a jsou štěpeny a individualizovány jediným počátkem, kořenem, neboli impulzem, zdrojem veškeré energie.

V dnešním světě existují převážně dva proudy, které jsou reprezentací odchýlení se od pravdy do jednoho nebo druhého extrému, navzájem si tvoří protipóly.

Jedním je radikální materialismus, na kterém zakládá často ta část populace, která má vyšší inteligenci, dosahuje tedy i vyšších materiálních cílů než skupina druhá, a tak si sama falešně dokazuje svoji absolutní validitu. Do této skupiny jsem se řadil i já, dokud jsem neodhalil její mezery, které jsou zcela zásadní. Paradoxně tato skupina je takzvanému "Bohu", nebo zdroji vší existence často blíže, než druhá skupina, kterou budu popisovat, skupina náboženská.
Myšlenka materialismu si zakládá na nevysvětlitelné události Velkého třesku a následovného formování vesmíru v rámci neživé hmoty, která pouhou náhodou dala vzniknout hmotě živé, vnímající, tedy životu a i nám.

Jak už jsem zmínil, druhá část populace následuje cestu náboženskou (tím myslím veškeré náboženství, nejenom Křesťanství), jejíž myšlenka je založená na bytosti nebo bytostech nám nadřazených, zejména "Bohu", který podle náboženského výkladu stvořil vše živé i neživé včetně lidí, a tak i my musíme splňovat jeho požadavky, které rozhodují o tom, jestli to s námi dopadne dobře nebo ne, jestli půjdeme "do nebe" nebo "do pekla".

Tato myšlenka není zcela nesprávná, protože ano, Bůh opravdu existuje, ale právě tento Bůh vychází a operuje zejména v oblasti matematiky, fyziky a biologie, nikoliv v pohádkovém světě založeném na slepé víře, která vám podle církve a jejích interpretace neprávem přisvojených textů (Bible) přinese výsledky a to díky validované správnosti vaší víry, kterou posoudí pán v plášti ze zlata, v domě ze zlata, vašeho zlata.

K náboženství se již dále nebudeme vracet, není totiž proč, ale chtěl bych zdůraznit, že právě Ježíš Kristus byl jedním z největších vědců a badatelů v známé historii lidstva, normální člověk a chytrej kluk, ne žádnej nadčlověk, Syn boží, spasitel a kdo ví co ještě, jak se ti církev snaží prezentovat a dnešní Bible je pouze velmi osekanou a pozměněnou verzí původní formy, kterou Bible měla a to z důvodu založení slepé víry jménem Křesťanství na cizím jméně a cizím poznání, které mělo světu pomoct zdarma, ne modlením, ne chozením do kostela, ne recitací nesmyslných veršů, kterým nikdo ze zúčastněných ani nerozumí a už vůbec ne odpustky nebo inkvizicí, ale racionálním poznání o fungování lidského organismu, vesmíru a aplikovatelnou vědou, tedy ne fanatizmem.

A teď k mojí verzi.

Jak už jsem říkal, Bůh opravdu existuje, asi to ale není až takový terno, jak vám to popisuje František, možná ale o mnohem větší.

Kdo nebo lépe řečeno co je tedy Bůh. A samozřejmě taky kdo jsme my. Jaký nás s ním pojí vztah (od teď už ne Bůh, ale "pouze" zdroj).

Víme tedy, že existujeme, že jsme se nestvořili a určitý proces, Velký třesk, formování a evoluce nás přivedly do bodu, kde jsme teď. Díky matematice také víme, že ať už věříme v existenci před Velkým třeskem nebo ne, z vakua, voidu, nuly, může spontálně vzniknout pouze jeden prvek, který má atributy všech dalších prvků, pokud takovéto prvky (tedy i my jelikož jsme se jednotlivě nestvořili sami) z něj pramení (tvoří se). Z tohoto tvrzení lze logicky vyvodit, že musí existovat počátek, ze kterého všechno společně vzešlo a stejně tak i my a stále jsme s ním propojeni, neboť spontální uvedení do chodu z voidu do reality má variantu pouze 0=>1, nikoliv 0=>2,3,4... z ničeho je něco a to něco je jedno, je to ono, dobro, ze tmy je světlo, realita vzniká jednotně a dále se pouze formuje, individualizuje, vzniká algoritmicky naprogramovaný vesmír, který expanduje ve formě časoprostor a vchází do něj život, hráč, my, zdroj sám v jeho limitované podobě, štěpený do mnoha entit, neboli větví sebe sama, které nejsou již schopny tvořit, pouze prožívat sebe.

Pokud tohle někdo dočetl až sem a zvládl to pochopit 😁 co z toho plyne?

Jsme on, jsme otec, jsme zdroj vší existence, který se stvořil, individualizoval v extenzi stvoření časoprostoru a vědomích pozorovatelů, hráčů, života (nás), kteří jsou do života vneseni jako duše se svobodnou vůlí zákonitosti (pravidla hry) předepsané zdrojem respektovat nebo nikoliv.

Jsi ten, který tvoří hru (zdroj, Bůh, stvořitel, kořen), jsi i duch svatý (hra, vesmír a vjemy, které cítíš) a jsi i Syn boží (hráč, pozorovatel, vědomí, tvůj duch, "ty/já").

Je ale nutné si uvědomit, že právě teď vystupuješ v limitované formě sebe sama, hráče (Syna božího, jak by řekl Ježíš), která je vázána na pravidla stanovená zdrojem, která slouží k udržení harmonického stvoření (příjemné hry).

Z toho vyplývá, že ano, jsme stvořeni, ale jsme i stvořitel, jsme on, kdo hru začal, ale v tuto chvíli jsme oni, kdo jsou stvořeni a musíme hru dohrát, poznat sebe sama a sjednotit se, otevřít a naplnit naše srdce, vrátit se "domů", do stavu stvořitele.

Jak vyčistit svoje vědomí, změnit se a uzdravit se z duševního hlediska popíšu v následujícím nebo jedním z dalších článků, které zde brzy vydám.

Díky.

2 years ago | [YT] | 0